Téma: aktivní senioři
Chodíme každý měsíc. Je jedno, jestli sněží, mrzne, je parno, vítr a další rozmary přírody. Ještě jsme jako důchodci nezlenivěli. Vyrážíme do terénu, obejmout přírodu. Jsme čtveřice dědků ve věku 72, 72, 74 a 76 let.
Jindřich Berka
Na středu 25.2.2026 jsem našim seniorům připravila výlet na Slovensko do Vysokých Tater. Jeli jsme vlakem do Popradu, pak električkou do Starého Smokovce a nakonec lanovkou na Hrebienok.To byl cíl naší cesty.
Ukázkový úvodní text článku
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z našeho roku. Přestože to byl nejkratší měsíc, zdál se být zdlouhavý.
Ve středu 25. února jsme využily pozvání Elišky M., naší kamarádky z "íčka", abychom se setkaly v Ostravě, a společně si prohlédly výstavu jejich fotografií na půdě Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
Jaro už pomalu ťuká na dveře, ale zima se stále nechce vzdát. Ve čtvrtek 19. února dvouhodinový výšlap s Dorinkou okolo Vratislavic. Všude kolem spousta sněhu a sluníčka, zkrátka pohlazení na duši.
Zakazujeme ti řídit auto. Tuto větu slyší hodně lidí vyššího věku od svých dětí, vnoučat, příbuzných. Někdy je na místě, někdy jde o nemístné zasahování do života.
Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho ani vy. Naprosto přesně to zpíval Karel Gott. Je třeba se občas zastavit. Zabilancovat. Takže teď - jaká byla moje druhá polovina loňského roku z hlediska kulturních zážitků?
Stačí malinkaté jako krůčky. Určitě, když si je splníte, budete mít radost a na sebe budete pyšní. Nemusíte snít o štěstí, které je vrtkavé a kluzké. Nikoliv famózní cíl, stačí maličkost, která vás potěší.
Nikdo z nás neví, co ho čeká v letošním roce 2026. Znáte to pořekadlo: "Člověk míní, Pán Bůh mění". Článek by se měl proto raději jmenovat, co bychom chtěli prožít, vidět a procestovat v následujících měsících.
