Využila jsem krásného počasí také hned v pátek a vydala jsem se MHD do Bedřichova. Zastávka Maliník je moje oblíbená, nikdy mne okolní příroda nezklamala. Tomu bylo i tentokrát.  Stromy zatížené nánosem běloučkého sněhu ozářené zapadajícím sluncem, vypadaly přímo pohádkově. Taková krása člověka až dojímá. Po necelých dvou hodinách brodění návrat domů. 

Aby toho cestování nebylo málo, v sobotu, společně s Janou a Dorinkou okolo třetí hodiny odpolední hurá na Milíře. To abychom ještě našlapaly pár kilometrů po známé trase. Sice se po necelých pěti kilometrech už začalo trochu stmívat, ale na cestu jsme díky sněhu dobře viděly. V hlavě se mi již dlouhou dobu honily myšlenky, že i letos nevynechám návštěvu tradičního masopustního veselí před libereckou radnicí. Přestože v neděli, kdy se slavnost konala od rána pršelo, vyrazila jsem. Tentokrát jsem masku čerta trochu "ošidila", ale i tak sklidila mezi přáteli ohlas... Čertice Bertice, jak mi každým rokem říkají, je nezkamala. Nezdržela jsem se dlouho, snad jen půl hodinky, pořídit pár společných fotek a hurá do tepla domova.

Přijměte pozvání na naše toulání. Zdraví vás jako kdysi velice Jana, Dorinka a čertice Bertice.