Helena Fruhbauerová
Jsem optimistka, s trochou ironie.
Vystudovala jsme VŠE.
Jsem vdova, Vodnářka.
Zájmy: literatura, výtvarné umění, architektura, design, cetování, psaní.
Obec: Plzeň
Povolání: ekonom
Věk: 69
Občas si připadám děsně mladá a skotačivá. Ráno spolknu ibalgin, aby mě nebolelo koleno, obleču se do čehosi hodně extravagantního, zmaluju pusu načerveno a vyrazím.
Helena Fruhbauerová
Když už jsem vypadla z toho kolotoče, mým problémem bylo, jak sdělit mámě, že jsem si zažádala o penzi. Bylo mi žinantní jí říct, že už má tak starou dceru. Jakmile jsem to ze sebe vysoukala, máma mi řekla: „Ja, děvčičko moja, moc sa netěš, ty dni sů strašně dlůhé.“
Život mi připadá jako jízda na řetízkovém kolotoči. Jednou vám vítr cuchá vlasy a jízda je opojná, smějete se štěstím, svět je růžový. Jindy jde na vás blitíčko a kolotoč se točí dál a dál.
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne. Ulice plné tulipánů, narcisů, kvetoucích stromů. Na rohu stál starý cikán a tklivě hrál na housle, u nohou futrál s pár drobnými mincemi. Krásně se usmíval…
Před lety jsem si začala psát deník a představovala jsem si, jak moje vnučka najde na půdě v truhle staré sešity. Vnučku mám, půdu a truhlu nikoli. Že by vnučka oprašovala PC, kam jsem deník přestěhovala, je představa neromantická. O čtení mého deníku více lidmi se mi tenkrát ani nezdálo.
Tak mi dovolte, abych se představila. Ta holčička s mašlí a umělým jablkem, jsem já. Jsou mi asi čtyři a mám všechno před sebou. To usmívající se miminko s umělou hruškou je můj bratr Ladislav. Krásná paní je moje máma.
Server Error
We're sorry! The server encountered an internal error and was unable to complete your request. Please try again later.
error 500