Jaro už pomalu ťuká na dveře, ale zima se stále nechce vzdát. Ve čtvrtek 19. února dvouhodinový výšlap s Dorinkou okolo Vratislavic. Všude kolem spousta sněhu a sluníčka, zkrátka pohlazení na duši.
Navzdory velmi chladnému počasí jsme se v nedělním odpoledni vydaly s Janou a čtyřnohou parťačkou Dorinkou na další túru. Tentokrát naše kroky, již po několikáté, mířily do nádherné krajiny Ralské pahorkatiny.
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát pracovala na ředitelství dolů jako admistrativní pracovnice. Mým nadřízeným byl všemi kolegyněmi obávaný Bedřich M., takový "studený čumák."
Krásnépočasí minulých dnů jistě nalákalo spoustu lidí k výšlapům do přírody. Tak tomu bylo i v mém případě. První den společně s Janou, Dorkou a Alvinem (pejsek mého syna) jsme vyrazili do krajiny kousek od Českého Dubu. Lákal nás skalní útvar Čertova zeď.
Kryštofovo Údolí v libereckém okrese můžeme právem nazvat skvostem vesnické architektury, protože při procházce si nelze nevšimnout řady nádherných roubených a hrázděných stavení i přízemních chalup.