Jan Pražák
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).
Obec: Nehvizdy
Povolání: IT
„Tak už jsem zase o rok starší a tlustší,“ pravila Maruška v úvodu našeho dalšího posezení v cukrárně nad kávou a větrníkem. Tvářila se zachmuřile, ale u ní člověk nikdy neví, jestli to myslí vážně nebo si dělá legraci.
Jan Pražák
„Proč se nerozvedeš, Vojto? Kdyby na mě manžel žárlil tak, jako Vlaďka na tebe, už bych mu dávno utekla i za cenu, že bych zůstala sama se synem.“ Monika odstrčila myš, otočila se na židli a zvědavě vyčkávala, co jí na to řeknu.
Celý to začalo předloni na podzim, krátce po šestým výročí naší svatby, to bylo našemu synovi pět let a dceři tři. Roman se mě jednou zčistajasna zeptal, jestli by mi nevadilo, kdyby se před sexem oblíknul do ženskýho prádla.
„Renáto, já na nadpřirozené věci nevěřím. Jestli se ten tvůj kamarád trefuje, když ti předpovídá budoucnost, tak to není žádný věštec, ale dobrý psycholog, který tě má přečtenou a odhadne, co uděláš. Jak dlouho se vlastně znáte?“
Na prahu dospělosti jsem si ještě neříkal, že o ženské nestojím. Zatoužil jsem po sblížení se dvěma nebo třemi dívkami, ale nedočkal jsem se ničeho jiného než odmítnutí. „Moje chyba?“ ptal jsem se sám sebe a odpovídal si, že nejspíš jo.
Předveďme si pár ukázek klasických telefonních hovorů mezi určitými dvojicemi lidských jedinců, jako například matky s vdanou dcerou nebo dvou chlapů kamarádů. S trochou nadsázky se zamysleme nad jejich obsahem a délkou.
„Mami, viď, že se teď nastěhuješ zpátky k nám? Tu svoji garsonku můžeš pronajmout, až se Lukášek narodí, budeš nám pomáhat a každá koruna navíc přijde vhod. Tak můžeme s tebou počítat, že jo?“
„Paní Maruško, měla bych k vám obrovskou prosbu. Myslíte, že byste byla tak laskavá a pohlídala nám s Frantou přespříští víkend naší Betynku? My jsme dostali od syna poukaz na wellness pobyt a nemůžeme si ji vzít s sebou."
