Marta Hrušková
Obec: Praha 6
Povolání: školství
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních dnech často sedáváme ve stínu pod velikým, letitým ořechem a povídáme si o všem možném, o svých zážitcích, nápadech, vzpomínkách i představách a občas také babička a děda porovnávají dnešní dobu s dobou, kdy byli mladí.
Marta Hrušková
Téma učitel mě zaujalo a přemýšlela jsem jen pár sekund. Jako první mi naskočila učitelka angličtiny. Ta jediná v pozitivním smyslu, pak byl průměr a velmi kuriózní figurky. Těmi začnu.
Pohádky začínají obvykle „bylo – nebylo, za sedmero horami a sedmero řekami….“ Tato moje pohádka tedy není pohádka v klasickém slova smyslu, protože město Prachatice pod jedním kopcem Libínem stálo od nepaměti a jenom za jednou řekou.
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či jen bohapusté náhody, ale při čtení této výzvy, zadání či námětu k zamyšlení či rekapitulaci nebo hodnocení života jsem se nejprve zasmála, svůj život si přeci řídíme sami, tak jaképak „míní – mění“.
Že láska kvete v každém věku je nesporně pravda. Jen se ty moje lásky postupně trochu mění, od pubertálního „zapalování lýtek“ přes středoškolské mejdany a „čaje“ k „vážnějším“ vztahům, až k tomu, který končil svatebním pochodem.
