Když tě duben vyvede aprílem, aneb důvěřuj, ale prověřuj
Jednou, začátkem dubna, když si takhle surfuji na facebooku, vyskočí na mě pozvánka na výstavu fotografií Women, která se koná ve foyer Zlínského divadla v neděli ve 13.30 hod.
Dlouho jsem se nerozmýšlela a naplánovala nedělní výlet do města našeho studentského mládí. Manžel souhlasil, tak jsem v neděli naservírovala oběd o něco dřív, a už ve 12 hodin jsme vyrazili autobusem směr naše krajské město.
Byli jsme tam o hodinu dřív, před začátkem akce, tak jsme si to zamířil do oblíbené kavárny Továrny uprostřed bývalého obuvnického podniku Svit. Některé "íčkařky" ji znají z módních přehlídek, které se konaly v nedaleké budově, a na jejichž organizaci se podílelo i i60. Dopoledne tam proběhla vernisáž fotografií známého pražského fotografa Davida Krause, který fotí hlavně celebrity a titulní stránky magazínu Reflex. Na jeho zlínské výstavě jsou vystaveny převážně fotografie mužů. Asi proto, že kde kdo fotí "baby", tak asi aby to bylo genderově vyvážené.
V příjemném prostředí kavárny nám čas rychle uběhl při prohlídce uměleckých fotografických děl, a při konzumaci výborného ořechovo-karamelového dortíku. Potom už nastal čas přesunout se k divadlu. Ve městě jsem si nafotila různobarevné rozkvetlé tulipány, které lemovaly skoro celou naši cestu. Město Zlín je pověstné hezkou jarní květinovou výsadbou.
K našemu překvapení bylo u divadla pusto a prázdno, jen okolo divadla rozkopaná cesta. Obrátila jsem se proto na můj osvědčený vyhledávač v mobilu, a ten mi sdělil následuijící: Fotografická výstava WOMEN se konala v neděli, ve 13.30 hod, ve Zlínském divadle. Bylo to ale v neděli 13.4., ne v neděli 12.4. Taky to nebylo v roce 2026, ale v roce 2025. Manžel se potutelně usmíval, protože za ty roky už mě zná, a ví, že někdy rychleji jednám, než přemýšlím.
Když jsme procházeli městem, všimli jsme si, že se před zámkem v parku něco chystá. Tak jsme se vydali tím směrem. Začínala tam kultruní akce Živý Zlín aneb Vítání jara. Byly tam stánky s občerstvením a regionálními potravinami, stan pro děti, různá sportoviště, a po parku roztoušená lehátka a židličky se stolky. Akci zahájil primátor Jiří Korec, a popřál všem hezké jaro. Ve stánku pivovaru Malenovice bylo pro zájemce i čepované jarní zelené pivo. My jsme si koupili pravý včelí med od včelařství U sv. Vendelína z Pohořelic.
Potom už se dostaly ke slovu, vlastně ke zpěvu, zpěvačky z ženského pěveckého sboru z Kudlovic. Kousek dál v parku se připravovala na vystoupení folková zpěvačka Beata Bocek, česko-polská písníčkářka, která byla letos nominována na cenu Anděl. Nakonec jsme si nedělní odpoledne opravdu užili, a byli jsme rádi, že náhoda rozhodla za nás.
Pošlete odkaz na tento článek
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve Frýdku-Místku. Plně jsem pochopila rčení: Starý strom nepřesazuj. Jenže Osud nám…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě je z nejrůznějších důvodů neuplatňuje. Byla jsem v posledních dnech často…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a zapříčinila totální neúspěch našeho kulturního vyslance v senzačním a…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet ze zimního spánku, rozkvétaly první jarní kytičky, už začínala kvést…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se vehementně přihlásilo o slovo. Po hodně dlouhé době opět sedím u stolu před…
Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před dávnými lety Prahu, okamžitě zamilovala. Zdají se mi povědomé, ač jsem tu…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení její nejbližší kamarádka. Sice se právě zmítala ve víru nových pracovních…
Nelahozeveský venkovský fotbal, to byla kdysi paráda. Říkalo se tomu sice sport, ale většinou to bylo z poloviny jakési divadelní…
Podblanicko - malebný kraji ve středních Čechách, jehož dominantou je tajemná hora Blaník, ukrývající bájné rytíře. Kraj s krásnou přírodou…
I ve druhém pololetí loňského roku jsem se snažila žít kulturou. Zde je důkaz.
Fotím ráda detaily. Snažím se najít něco poutavého i v tom, co by většina lidí přešla bez povšimnutí. Baví mě nejen takové, které vytvořila…
Na ulici Česká v Brně se nachází Národní kulturní památka - Hotel Avion, symbol meziválečného avantgardního funkcionalismu. Je jedním z…
Půvabné jihočeské město Blatná je koncem června ještě půvabnější: koná se tu totiž ART festival - Výstava růží a centrum města krášlí…
Areál bývalé slavné Pražské továrny na automobily ve Vysočanech, vyrábějící legendární vozy Praga, prochází významnými změnami. Pragovka…
Koncem srpna jsem si přečetla zajímavou pozvánku: Městys Protivanov zve na třídenní oslavy 520 let od první písemné zmínky o této obci.…
U nás se říká, že burčák je lék na všechny neduhy. Prý čistí krev, zlepšuje náladu, vyrovnává krevní tlak a pomáhá proti depresím. A to já…
Do předvánoční nálady jsem pro vás připravila ještě jednu fotoreportáž, a to z vánočních trhů na Mariánském náměstí. Letošní trhy se nesou…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či jen bohapusté náhody, ale při čtení této výzvy, zadání či námětu k…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a babičkou na Vinohradech u Riegrových sadů v Praze 2. Byla to poslední ulice na…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku,…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x),…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější chapi se v čekárně u zubaře stávají vyděšenými osobami a přemýšlejí, jestli by si…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná proto, že na tom, co se stalo, už nic nezměním. Žiji plně v přítomnosti a…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně starostí. S čím, komu udělat radost, jaký stromek si letos koupím, také…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne