Inspirativní poflakování
FOTO: Poskytnuto z osobního archivu Jana Zelenky

Nedávno jsem měl přemýšlivý den. Občas takové dny mívám. V takovém dni nemám na nějakou systematickou práci náladu, jen se poflakuji a přemýšlím. Třeba o blbostech. Jeden takový den jsem nedávno absolvoval.

Napadla mne totiž možná až trochu scestná myšlenka. Vybavit si v paměti všechny dívky, ke kterým jsem měl v průběhu svého života nějaký větší citový vztah. A tak jsem si nalil sklenku merlotu a postupně otevíral jednotlivé přihrádky ve své šedé mozkové kůře, přihrádky dávno již uzavřené a neplatné, avšak plné příjemně smysluplného obsahu i intimních informací. A moje autobiografická paměť ožívala a záblesky vzpomínek mne vracely zpátky o padesát, až šedesát let. Přede mnou začaly defilovat dívky a děje s nimi spojené, chvíle radosti i chvíle smutku. Chvíle hledání a nacházení i chvíle nejistoty a vzdoru.

Nemohu pochopitelně vyloučit, že ty záblesky vzpomínek obsahovaly mnohdy již děje mírně upravené a rekonstruované. Ani ta nejlepší paměť totiž nemůže být po takové době stoprocentně autentická. Ale když mi chce vyhovět, tak si něco i domyslí. Vždyť má z čeho vycházet. Hlavně z  našeho osobnostního stereotypu, který kdesi ve své hloubi uchovává. A protože jsem byl tehdy při každém svém citovém maléru div ne v depresi, tak tu moji, občas uvadající, paměť v tom smyslu i doplní.

Své dávné lásky jsem se pokusil, v  tom svém přemýšlivém dni, řadit vedle sebe podle míry a síly našeho tehdejšího vzájemného vztahu. To bylo ale shromáždění! Přemýšlel jsem, jestli jsou ještě vůbec na světě? A co dělají. Jestlipak si někdy na mne třeba i vzpomenou, tak, jak já si vzpomenu na ně?  A v mé paměti začaly najednou ožívat i podrobnosti našich blízkých kontaktů.

Takové přemýšlení, ať už je to o prvních láskách, pěkných cestách, nebo o zvláštních dějích, které jsme kdysi dávno zažili, není nakonec vůbec kontraproduktivní. Alespoň u mne ne. Obvykle nakonec zapracuje tvůrčí invence a nostalgické rozjímání nad odešlým časem se změní v konkrétní inspiraci a následné psaní. Ale to už je o něčem jiném. Tak, na zdraví!

  FOTO: pixabay

 
* * *

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
22 komentářů
Hana Polednová
Jendo, tolik lásek, jako ty, jsem neměla, ale občas si také zavzpomínám. Bohužel, na některé už tam nahoře.
Soňa Prachfeldová
Ano, je to tak, také se mi vybavují mé lásky, nejistoty, hledání a vidím je před sebou, bohužel ne všichni tu ještě jsou. Byly to hezké dny. Jak to, že si to člověk po letech dokáže tak dobře vybavit?
Jarmila Komberec Jakubcová
Tak na zdraví pane Zelenko, ať se daří Vám i Britney. Jinak zajímavá úvaha.
Jan Zelenka
Oldřichu, něco snad ještě bude. Vyčkejte.
Oldřich Čepelka
Přišlo mi to zajímavé jako úvod k něčemu, k nějakému hezkému příkladu nebo k silné pointě. Budou ještě?
František Matoušek
Honziku,nejsi sám. Takové rozjímání, jak Ty říkáš, poflakování, mívám občas také. To holt k životu jaksi patří.
Jana Kollinová
Nikdy jsem nenapsala ani nevytvořila nic světoborného natož šokujícího, ale těší mě, že mám našlápnuto. Poflakuji se! Přemýšlím o všem možném, ale nic z toho není inspirativní, spíš naopak. Ne každému Múzy dovolí poflakovat se tvůrčím způsobem, mnohým z nás ale umožní potěšení z tvůrčího poflakování jiných.
Jan Zelenka
Vážení, ani v osmdesátce nemusí život končit. Děkuji vám za názory.
Antonín Nebuželský
Nevím, jestli to bude přímo k tématu, jen mám takový postřeh. Byl jsem kvůli něčemu na úřadě a říkám paní úřednici"až půjdete za maminkou do domova důchodců tak ji ode mne pozdravujte. Jestli si mě pamatuje" Načež ona:"chlapy ty ona si pomatuje dobře"...
Olga Škopánová
Pan Zelenka nám chtěl nenápadně naznačit jaký že to byl Casanova.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?