Téma: společnost
Žijeme v době velkého paradoxu. Na jedné straně se mluví o nutnosti posouvat věk odchodu do penze, na straně druhé je už nyní pro mnoho šedesátníků velký problém najít nebo udržet si práci.
Dnes jsem na besedě s dětmi mluvila o zvířátkách. Vyprávěla jsem jim známou bajku o lišce a vráně a vzápětí jsem ji zažila na vlastní kůži v obchodě.
Dlouho se mi vyhýbaly nemoci, kromě těch běžných jako je třeba chřipka. Bolesti kolen, kyčlí či housera jsem vždy vyřešil růžovou tabletkou. Až loni na podzim se ozvalo srdce se svou nepravidelností. A tak jsem začal být pravidelným návštěvníkem kardiologie.
Zakazujeme ti řídit auto. Tuto větu slyší hodně lidí vyššího věku od svých dětí, vnoučat, příbuzných. Někdy je na místě, někdy jde o nemístné zasahování do života.
Hotely, restaurace, vagóny ve vlacích určené pouze pro dospělé. Když o nich slyší rodiče malých dětí, zuří. Mnozí lidé naopak taková omezení vítají a říkají: máme právo na ticho a klid.