Už tichounce v dálce kdesi hrají,
Pan hraje a zpívá se šalmají,
kráčíme životem už po okraji,
jsme ještě tu a nebo v ráji?

Pořád jsme ale ještě tady
s pohledem ranním do zahrady,
tytam jsou naše vzlety, pády,
z Chopina tuhnou nám prstoklady,
a i když nás doktor dává dohromady
a denně řídnou naše řady,
stojíme čelem slunci, Cháronovi zády.