Jednou jsem se prostě zamilovala
myslela jsem, že přišel čas.
Bylo to klamání sama sebe
Zradilas,
lásko neznámá.
Bolelas,
nepovšimnutá.
Musela jsem tě někde skrýt,
skrýt do bezpečí.
Paměť
kladla si tě na papír samými něžnými slovy,
abys byla blízká,
abys nebolela.
4
komentáře
Jana Šenbergerová
6.8.2014 20:01
Nepamatuji si, kdy jsem napsala první básničku, ale jistě byla o přírodě. Ty ostatní přišly až později. Na pozadí jakýchkoliv veršů bývají většinou zjitřené city, málokdy střízlivý rozum.
Pěkně jste zavzpomínala na své začátky.
Olga Štolbová
6.8.2014 16:29
Děvčata, je dobře, že umíte psát, tolik krásy už jsem tady načetla, díky Vám, které sem píšete.
Zuzana Pivcová
6.8.2014 15:20
Básně byly právě tak jako deník mými konverzačními společníky v raném mládí. Nebyla v nich jen bolest, ale vždy to, co jsem nedokázala nahlas vyslovit. Vyjádřila jste tu sounáležitost moc hezky.
Jitka Chodorová
6.8.2014 13:38
Jak láska bolí,to dnes už ví každá z nás,ještě,že jsme našly náplast na ní v našich básních...Rozumím Milado!
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?