Ta tragická krkonošská událost je stará rovných sto let. Nečekaně prudká změna počasí tehdy připravila o život dva mladé muže, kterým nechyběla odvaha, čest a smysl pro kamarádství.

Prohraný boj o holý život

Mezinárodním závod v běhu na lyžích na 50 kilometrů postihla divoká sněhová vichřice. Jediný, kdo v těchto kritických podmínkách klání nevzdal, byl lyžařský přeborník, šestadvacetiletý zedník Bohumil Hanč. Jeho o rok starší přítel, tkadlec Václav Vrbata, který ho přišel povzbudit, půjčil spoře oděnému, podchlazenému a zcela vyčerpanému kamarádovi kabát a čepici, ačkoli dobře věděl, že tím riskuje vlastní život. Ve vánici a ostrém, mrazivém větru se oba muži nedokázali dobře orientovat a závod se tak změnil v jejich boj o holý život. Bohužel boj prohraný. Hanče nalezla záchranná četa ještě živého, ale krátce na to na Labské boudě zemřel. Vrbatu už ovšem záchranáři objevili mrtvého, v příšerných podmínkách umrzl.

Vrbatův čin, na horách tak zásadní v pomoci bližnímu, se stal impulzem ke vzniku záchranných služeb a v květnu 1935 i jednotné organizace Horské služby v Krkonoších. „Tragický lyžařský závod vstoupil do české sportovní historie jako příběh přátelství a vůle, který zdolala smrt,“ uvedl náčelník Horské služby Jiří Brožek.

Potomci obou mužů se potkali poprvé

Hanče a Vrbotu připomíná mohyla na Zlatém návrší. „Pokaždé 24. března tady v 16 hodin pokládáme věnec k uctění jejich památky. Letos před stým výročím se nám ozvali potomci rodiny Vrbaty. A tak se mohli poprvé společně potkat s potomky Hanče, kteří na tuto akci chodí asi deset let,“ řekl předseda SKI Jilemnice a jeden z organizátorů nedělního setkání Stanislav Henych.

U mohyly se v neděli sešly tři nebo čtyři stovky lidí. Podle Henycha ale památku obou mužů uctilo mnohem víc lidí. „Chodili k mohyle po celý den. Sice svítilo sluníčko, ale panovala nepříjemná zima a foukal silný vítr.“