Proč se město Olomouc jmenuje Olomouc

Pověst o tom, jak bylo založeno město a jak vznikl jeho název, zná tady v Olomouci každé malé dítě. Ale třeba k vám, kteří právě čtete tyto řádky, se tato pověst nedostala. Tak já vám ji převyprávím.

Kdysi bylo široké údolí řeky Moravy plné meandrů a bažin. Kupecké karavany procházející na sever až k Baltu se musely držet vyvýšenin. Cesta vedla ke skalnímu výběžku se třemi návršími. Přístup k brodu byl jenom po cestě vedoucí mezi nimi. Do těchto míst se zatoulala skupina římských vojáků. Jejich velitelem byl sám Julius Caesar. Přišli k malé osadě, kde se právě konal trh. Byli překvapeni množstvím a pestrostí prodávaného zboží. Caesar vyjel na jedno z návrší a rozhlédl se po kraji. Viděl, že skalní ostroh obtéká říční rameno. Poručil, aby zde vystavěli vojenský tábor. To místo bylo později nazváno podle svého zakladatele - Julimoutin, Julimons, Ilmons a zkomoleně Olomouc.

Na Horním náměstí je baroková Caesarova kašna, dílo kameníka Václava Rendera a sochaře Jana Jiřího Schauberga. Julius Caesar sedí na koni, v ruce drží zakládací listinu města a dívá se směrem k Michalskému návrší, kde kdysi s vojáky přezimoval. Po stranách jsou dvě postavy říčních bohů Morava a Danubia.

Kašnu postavili v baroku, aby zdůraznili starobylost a důležitost města. Ale jak to vlastně bylo?

Jedna z větví Jantarové stezky vedla podél řeky Dunaje, proti proudu řeky Váhu, přes průsmyk řeky Vláry, údolím řeky Moravy a pak až k Baltu. A po této stezce postupovali v době markomanských válek za vlády císaře Marca Aurelia v letech 167-180 n.l. římské legie. Vedli tažení proti germánským kmenům, které přepadávaly kupecké karavany, plenily osady a odvažovali se pronikat až na území Římské říše. Marcus Aurelius měl úmysl založit na levém břehu Dunaje dvě nové provincie Marcomannnii a Sarmatii v oblasti Moravy, Slovenska a východního Maďarska.

V posledním roce Markomanských válek pronikly oddíly II. Pomocné legie údolím Váhu k Laugariciu - Trenčín. Vypovídá o tom nápis na hradní skále. Lze vidět v hotelu Elizabeth z vyhlídkové terasy. „Vítězství císařů a vojska, které sídlilo v Laugariciu v počtu 858 vojáků II. legie, dal zhotovit Marcus Velerius Maximus legát II. pomocné legie.“

Vojáci přezimovali v Laugariciu. Bylo to na nepřátelském území, 120 km od severních hranic Římské říše. Tito císaři byli Marcus Aurelius a jeho syn Commodus.

Ale tohle nebyl nejvzdálenější římský tábor.

V roce 2001 byly v Olomouci – části Neředín nalezeny pozůstatky římského přechodného vojenského tábora. Římané zde přezimovali někdy mezi roky 179 až 180. Je to zatím nejseverněji položené místo za hranicí Římské říše. Po ukončení vykopávek tu postavili milník. Na připomínku přesně takový, jako stavěli Římané podél svých cest.

A teď k té pověsti.

Římané v Olomouci skutečně byli a asi také Olomouc založili. Jenomže ne za vlády Julia Csara, ale později, za vlády Marka Aurélia, někdy v roce 179 n.l. Nezatoulali se náhodně, ale bojovali tady s germánskými kmeny. Vojenský tábor nebyl na Michalském návrší, ale v části Neředín. Ale možná, že se jeho velitel jmenoval Julius. Julimontin, Julimons, Olmons, zkomoleně Olomouc.

S využitím zdrojů:
Publikace "S kočkou Olou po Olomouci 2016"
Wikipedie
Nápis na Trenčínské hradní skále byl maturitní otázkou.

FOTO: Vlastimila Kosorínová