Svodům lásky nakloněna

plavé vlasy, dlouhá šíje

láska smyslů je zbavena.

Noc je dlouhá, ať se žije!

Mladík jí na loutnu hraje.

Veselá mysl, v očích jas

její krásu opěvuje.

Říká všem: Vem to všechno ďas!

Krása – v tom je její cena.

Píseň lásky mladík pěje.

Touha ať je ukojena.

Bára se mu jen vysměje.

Cit a láska, kdepak ta je?

Tvoje krása nemá kaz.

Vilně se jen pousměje.

Říká všem: Vem to všechno ďas!

 
Stará budeš vyřízena.

Chraplavý hlas nahlas kleje

stále chce být pobavena

hlavně ať se jen poměje.

Noc bez spánku neprospěje.

Tvář - krev a mléko už vzal čas

krása v tváři ustupuje

Říká všem: Vem to všechno ďas!

Samota dny prodlužuje

v jejím oku zhas všechen jas.

Život smutně pokračuje.

Říká všem: Vem to všechno ďas!

VILLONSKÁ BALADA

Tato forma balady užívá pouze tři rýmové koncovky, rýmy střídavé či obkročné, ve třech strofách o 7-12 verších a v dozpěvu neboli poslání (nejčastěji čtyř-pěti veršového).

Refrénem balady je opakující se poslední verš jednotlivých strof a poslání.

Použila jsem: ababbcbC ababbcbC ababbcbC  bcbC (C je opakující se refrén)

Povinná slova: loutna láska píseň krev noc