S kouskem buchty na talíři jsem ještě s důvěrou otevřel počítač. Do oka mi padl článek se zajímavým nadpisem. Otevřel jsem ho a zase rychle zavřel. Bohužel, politika. Tak na to teď v noci určitě nemám chuť. Otráveně jsem počítač zase vypnul a odebral se do ložnice.

Při pohledu na prázdnou postel jsem si s nostalgií v duši uvědomil, že kromě chuti na sladké nebo na nějaké zajímavé video na počítači mívám také občas chuť na něco, co už je bohužel nějaký ten čas v rozporu s mým pokročilým věkem. Jenže, vedlejší postel je už dlouho prázdná.

Chutě a zase chutě. V mnoha a mnoha obměnách. Toto slovo mě zaujalo. Tak jsem si druhý den otevřel počítač a vyhledal stránky, které o tom pojmu „chuť“ něco říkají. Čeština má těch vícevýznamových slov hodně. Ale získal jsem takový dojem, že pojem „chuť“ bude mezi nimi asi dominovat. A uvažoval jsem, který z těchto významů bude dominovat právě u mne. A kupodivu, ještě než jsem zařadil na čelné místo svoji občasnou chuť na sladké, vzpomněl jsem si na webový článek o politice a uvědomil jsem si, že na to místo nejvyšší bych asi zařadil chuť nakopat některé politiky přímo do zadku, za to, jak nám určují a ztěžují život.

Holt, chutě jsou různé. Při nočním pohledu na prázdnou postel vedle sebe mne napadají různé chutě, ale na ty si, bohužel, už musím nechat chuť zajít. Jen příjemné vzpomínky, ty tu zůstávají. Alespoň něco. Dělat nějaký pomyslný žebříček svých chutí není vůbec jednoduché.

Prošel jsem pár webových stránek a nejrůznějších chutí tam byla úplná inflace. Cituji:

Chuť jako nutkání k něčemu, touha po čemkoli, touha, zájem, chtění, žádost, včetně různých frází, – být při chuti, být bez chuti, nebýt po chuti, přijít k chuti, přijít na chuť, dělat někomu chutě, přát dobrou chuť, dostat chuť na něco, mít tisíc chutí, vzít někomu chuť do něčeho, s jídlem roste chuť, kolik lidí, tolik chutí, chuť, jako fyzická žádostivost – sexuální touha.

Bylo to zajímavé čtení. Tak jsem četl a přemýšlel a dospěl při sklence vinného střiku k názoru, že pro člověka, ať už je mladý, či starý, je nejdůležitější a nejpotřebnější chutí chuť k životu. Zkrátka, žít v poměru ke svým možnostem, přáním a povaze, nikoli žít jen podle svých nejrůznějších chutí, třeba jako je ta moje občasná chuť na sladké. Ale ani tato chuť na sladké není v té plejádě mých oblíbených chutí dominantní. Nebudu ji ale zavrhovat. Dokáže mě, totiž, na nějaký čas uspokojit.

Tak dobrou chuť, ať už je jakákoli! A na cokoli!

Dcera v mojí kuchyni

  * * *