O Velikonocích je na horách hodně lidí, nejen těch našich, ale i cizích. My jsme s rodinou a se sousedy kolem chatiček, cizí chodí po cestě a my s Valdou na ně štěkáme, nejsme k utišení.

Já hlásím našim každého i na stráni nad námi po celou zimu. Stráň teď není bílá, je zelená a už se na ní moc nesmí, roste tam tráva.

Tentokrát ale zima nebyla a všichni se na sluníčku opálili, i když nechtěli. Měli jsme zase hezkou sváteční náladu a užili jsme si posezení pod rozkvetlými lískami. Naši pekli buřtíky, my s Valdou jsme je ani moc nechtěli, i když trochu zeleniny ze stolu jsme si vzali.

Procházky byly pěkné, koukali jsme na kytičky a stromy, Valda tahal větev. Taky chytil  klíště a já jsem šlápla do smůly. Naši si toho nevšimli a vlastně ani já, chodila jsem s tím celý den, nalepilo se mi tam smetí a z packy byla večer placka z pilin. Něco mi ostříhali, něco mi panička vydrhla mýdlem a kartáčkem, něco jsem vykousala.

Na procházce jsme se ráno po dešti hodně zmazali. Panička mě vykoupala a dala mi mašli. Bylo hodování. Děti u sousedů běhaly brzy ráno kolem chaty a hledaly v trávě vajíčka. Pak hodovníci bouchali u nás na dveře. Panička s Valdou už měli připravený košíček se sladkostmi a ten se postupně vyprázdnil.

Bylo u nás i hodně pejsků, Valda se honil s Jackem a zápasili, pak přiběhla Alma. Bary, Merlin a ani já nezápasíme. Já si s Barym hraju a škádlíme se, to je po Valdovi můj druhý kamarád.

Taky přišli cizí kluci s holkou, co držela pivo, stáli a koukali. Místo pozdravu řekli, že nějaký panák by jim stačil. Panička ze sousedství řekla, tak tohle u nás nedostanete, jedině cukroví pro děti a oni si ti velcí kluci ty bonbóny vzali.

K večeru přišli na návštěvu kluci od sousedů. Dali si s námi čajík do malých hrnečků, seděli jsme u okna. Povídali jsme si, jak je to prima, když už se nenosí čepice, šály ani kombinézy a mohou přijít jenom v tričku. Koukali jsme na stráň a pozorovali ptáčky. Po stráni běžel srneček, kolem krmítka poletovali brhlíci, sýkorky a pěnkavy.

Když bylo vypito, tak si kluci zase chtěli hrát na krámeček. Oni k nám chodí prodávat. Panička řekla, že má ale jen zimní zboží, že jarní ještě nepřišlo. Klukům to nevadilo a prodávali i tak.

A co bylo letos nejlepší? Přece to spaní. Valdovi páníčkové mě vzali k nim a k Valdovi do postele a já jsem ráno vůbec neškrábala na dveře.