Spisovatelka Iva Pekárková: Nejlíp se píše ze zoufalství

Iva Pekárková, žena s toulavou a dobrodružnou krví, slaví 50. narozeniny.
FOTO: munimedia.cz

Bývalá newyorská taxikářka Iva Pekárková,  žena se svéráznými názory a dobrodružnou minulostí, se nebojí snad vůbec ničeho. Výrazná česká spisovatelka, která v pátek slaví padesátiny, do svých velmi otevřených, silně erotických a syrově psaných knih dávkuje divoké zážitky z New Yorku, Londýna i Asie.

Hrdinové z okraje společnosti

Tématy této „ženy z Bronxu“ se postupně staly normalizační tuzemsko 80. let (Péra a perutě), příběhy východoevropských a asijských běženců (Kulatý svět) či multikulturní džungle New Yorku (Dej mi ty prachy). A později se přidaly i exotičtější krajiny.

Své postavy obyčejných lidí a žánrových figurek z okraje společnosti líčí lidovým a lehce cynickým stylem. Stírá rozdíl mezi takzvaným mužským a ženským způsobem psaní a sama v souladu s tím o sobě tvrdí, že je „podobojí“.

O Pekárkové kolovaly dohady, nakolik jsou její díla autobiografická. „Vždycky ta kniha vychází z něčeho, co jsem si prožila, ale většina mých hrdinů má mnohem zajímavější život než já,“ říká k tomu autorka.

Odcizení v táboře pro emigranty

Do světa se vydala v polovině 80. let krátce před ukončením studií mikrobiologie a virologie na Karlově univerzitě: „Nejlíp se píše ze zoufalství. Toho ve mně bylo nejvíc, když jsem ještě žila v bolševickém státě a měla pocit, že se v životě nic neděje.“

Téměř roční pobyt v táboře pro emigranty v rakouském Traiskirchenu je obsahem její druhé prózy Kulatý svět z roku 1993. Podle Pekárkové je hlavní náplní života uprchlíků sex: „Padá tam na vás pocit odcizení, kdy všechno je tak nějak úplně jedno, minulost je jaksi pryč a budoucnost je naprosto nejistá.“

Realitu běžného života v New Yorku poznala zblízka v profesích, jimiž prošla. Deset let se živila vedle nočního taxikaření také jako barmanka a pečovatelka o schizofreniky v Bronxu: „Anonymita je tam strašně příjemná a ta betonová džungle se mi líbila.“

Svět ji hrozně baví!

Psaní ji lákalo už od dětství a prvotinu Péra a perutě poslala poštou Josefu Škvoreckému do jeho torontského nakladatelství Sixty Eight Publishers. Kniha pak vyšla v říjnu 1989 a jen v USA se jí prodalo na 12 tisíc výtisků.

Do toho si střihla půl roku v Thajsku v letech 1988 a 1989: „Chtěla jsem porovnat životní podmínky a reakce tamních emigrantů s tím, co jsem poznala v Evropě nebo v Americe." Výsledek? Další kniha Třicet dva chwanů.

Projela Indii, Turecko, pobývala v Nigérii a psala o tom cestopisné knížky: „Mě svět hrozně baví! Přijet do naprosto neznámé země, zjišťovat o ní všechny věci, seznamovat se s ní...“

Zpátky do Česka. A pak Londýn

K návratu do Česka po dvanácti letech exilu ji v roce 1997 vedla mimo jiné pohodlnější možnost živit se překládáním. Provdala se tu za amerického novináře Raymonda Johnstona a zkusila si novinařinu v MF Dnes: „Je to jiná profese než psaní knih, v novinách se pracuje strašně rychle.“

Od roku 2005 žije trvale v Londýně, kde dalším taxikařením čerpá inspiraci pro své příběhy. Soubor povídek shrnutých pod titul Láska v Londýně stejně jako předcházející Láska v New Yorku (2006) zachycuje koktejl ras, náboženství, kultur...

V silně erotickém příběhu Sloni v soumraku (2009) rozvinula Pekárková osobní zkušenost senegalského pasažéra. Vyšel v nakladatelství Millennium Publishing, stejně jako další tři tituly Pekárkové Jaxi taksikařím (2009), Málo černý Varlata (2010) a Džungle, tygři, jinovatka (2011).

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?