Za cíl jsme si zvolili malebnou část Českého středohoří, která nabízí nejen krásnou přírodu a neodolatelné pohledy na zdejší typické kuželovité vrcholky, ale i pozůstatky kdysi mocných hradů.

Auto jsme zaparkovali ve vesničce Sutom. Po červené značce, která je částí Zlaté stezky Zemí hradů, jsme se vydali k čedičovému vrchu Košťál (481,5 m n.m.) a vystoupali k zřícenině hradu Košťálov na jeho temeni.

Datum výstavby hradu není známo, poprvé je zmiňován v roce 1372, kdy byl jeho purkrabím Aleš ze Slavětína. Dalšími jeho držiteli byli Zajícové z Házmburka a Kaplířové ze Sulevic. V roce 1422 údajně hrad odolal husitskému obléhání.  Příchod renesance přinesl změnu způsobu života šlechty. I z Košťálova se páni přestěhovali do pohodlnějších obydlí. Opuštěný hrad chátral, a tak jsme mohli obdivovat jen zbytky hradního paláce.

Tmavé zdivo nazdobilo jaro žlutými trsy tařice.

Výhled do kraje je tu opravdu nádherný. Jen jsem litovala, že neumím všechny ty kopce a kopečky pojmenovat. Jen nejvyšší Milešovku jsem poznala. 

Na rozcestí pod hradem jsme se rozhodli pro procházkový okruh jarním lesem.

Cestou jsme obdivovali množství jarních květů.

Po cca 7 km jsme došli k autu a popojeli do sousední vesnice Vlastislav, kde se nabízelo další setkání s historií.

Z hradu Skalka se do dnešních časů dochovala jen věž, tzv. bergfrit. V jejím přízemí se kdysi nacházelo vězení, snad i hladomorna. Svědčí o tom nápisy, které vězni vyryli do zdí.

První písemný doklad o hradu je ze 14. století, ale možná byl založen již dříve. Osudnou se mu stala třicetiletá válka. V roce 1639 byl zle poničen Švédy. Po válce použili zbytky hradních objektů Hrzánové z Harasova jako stavební materiál pro přilehlý barokní zámek. Ten byl v době naší návštěvy uzavřen, ale bývá přístupný a nabízí návštěvníkům např. expozici o hradech Českého středohoří, či sbírku kočárků.

Pohled od Skalky na Košťálov. 

Skála pod hradní věží je obrostlá šeříky, jejich květy v poledním slunci omamně voněly. Na obzoru jsme rozeznali hrad Házmburk.

Po další kratší cestě autem jsme se od rozcestí Děkovka vypravili k našemu poslednímu zastavení. Po modré značce, která je součástí tzv. Husitské stezky Zemí hradů, jsme vystoupali na kamenitý vrch s ruinami hradu Oltářík (někdy též nazývaného Hrádek). Jako vojenský opěrný bod ho nechal zbudovat někdy po roce 1426 husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Po skončení husitských válek rychle ztratil význam a již v roce 1544 je uváděn jako pustý.

Dnes jsou jeho trosky a vrchol s kouzelným kruhovým výhledem častým cílem turistů.

Naše výprava za krásami Českého středohoří zde skončila. Čekala nás již jen cesta domů. Ale odvezli jsme si s sebou krásné zážitky a spoustu fotek, které nám je budou připomínat.

Zdroje informací:

https://www.stredohori.cz
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-skalka
https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_oltarik.htm