Možná se budete divit, ale tím místem je pro mě matička Praha. A má to dost prozaický důvod. Studovala jsem tu a pak ještě pár let zůstala. Takže jsem v Praze prožila velmi krásnou studentskou etapu života. A tak přesto, že „su“ z Brna, mám pro Prahu celý život velkou slabost. Na 2-3 dny sem často jezdím.

A protože jsem od malička sportovala, tak i život v Praze tím byl poznamenaný. Studovala jsem totiž FTVS UK. A tak se vše točilo v kruhu: sport, studium, sportovní kurzy, závody, brigády, zábava, trochu kultura, trochu památky, politika vůbec a cestování jen v rámci soutěží a sportu.

Prahu sice docela znám, ale rezervy mám veliké. A tak to průběžně a neustále doplňuji. Když jedu do Prahy, tak mám velký problém vybrat a naplánovat místo, kam se vydat. Navštěvuji stará známá místa, nostalgicky starou Prahu a vždy i ta místa, která vůbec neznám. A že jich tedy je.

Tentokrát mě nakoplo ÍČKO. Plán byl jasný: Prokopské údolí, Vojanovy sady, Stromovka, zoologická zahrada. Na tu zoo už ale nedošlo. Přeci jen si to chci užít a ne sbírat body za to, kolik toho stihnu. To už mám dávno za sebou. Ale pozor – soutěživá jsem pořád. Jen už mám radost i z vítězství soupeře.

A tak se pojďte podívat na místa, která jsem navštívila tentokrát.