Ráno mě budil průvod bubeníků. Nejdříve jsem myslela, že mi to buší v hlavě, ale po rozkoukání jsem zjistila, že to bubnuje déšť na parapet. Táborníkům to ale ani trošku nevadilo. Byli jsme rozděleni do oddílů, jsem s Evou v prvním oddíle a vylosovali jsme si světadíl Amerika a naší vedoucí je Hela. Prvním úkolem byla výroba vlajky a vymýšlení a nazkoušení oddílové hymny. Možná kdyby nepršelo, kašlala bych na nějaké táborové činnosti, ale takhle jsem zůstala a dokonce se aktivně zapojila. Vyrobili jsme vlajku opravdu moc pěknou a naše hymna se taky líbila. K obědu byl moravský brabec se zelím a bramborovým knedlíkem a moc jsem si pochutnala. Posledním soustem zelí jsem si pokecala „pyžamo“, tak jsem to musela pracně čistit. Snad to uschne, jinak nevím, co si po poledním klidu obleču.

Odpoledne jsme si každý namalovali obrázek na sklo a ten se mi tedy docela povedl, i když vůbec malovat neumím. Každý den je tématicky zaměřený k některému světadílu a dnes je Den Asie. Večerní program začal vystoupením vedoucích. Už při jejich nástupu jsme se smáli a obdivně tleskali. Iva a Vojta byli oblečení jako dvě gejši, Hela jako vietnamský nosič vody a slaměný klobouček jí pořád padal z hlavy. Hrála k tomu nějaká čínská písnička a všichni špulili rty, jako když to zpívají oni, no, nasmáli jsme, až mě od smíchu bolelo břicho. Potom byla asijská módní přehlídka a ta se třetímu družstvu opravdu vydařila. A to ještě nebyl konec, následovala soutěž Máme rádi Česko. Hádání písniček z pohádek, hlášek z filmů, skládání dvou popletených přísloví, pantomima a poslední luštění měst a slepá mapa. Náš americký tým si vedl docela dobře a skončili jsme na druhém místě. Začíná se mi tady docela líbit.