Příběh na 50 slov: Máme více času

Můj svět

Příběh na 50 slov: Máme více času

Datum: 21. 3. 2020

Diskuze: 13

FOTO: Věra Ježková

Tato věta se v posledních dnech uvádí často, i na tomto portále. Ale je tomu skutečně tak? Já tedy víc času nemám. Relativně ho mám stejně tolik jako před vypuknutím epidemie. Bohužel ho ale nemůžu trávit úplně tak, jak bych chtěla. Absolutně mi ubývá s každou minutou. Tak jako každému.

Foto: Libeňský zámeček

| Můj příběh

Autor: Věra Ježková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

13 komentářů

Martina Růžičková 23.3.2020 18:45

Dobře jsi ten současný stav našeho času popsala.

Naděžda Špásová 22.3.2020 10:57

Zatím se nenudím, vrátila jsem se k četbě, pletu, chodím na procházky, a dělám, co mě baví. Doufám, že tento stav nebude trvat dlouho, rouška mě hodně vadí. :-(

Marie Seitlová 22.3.2020 08:50

Já více času nemám, nenudím se. Šiji roušky, čtu, začala práce na zahradě. Krásně jsi napsala 50 slovy.

Oldřich Čepelka 21.3.2020 20:07

Souhlasím, že čas ubývá, ať chcete nebo nechcete. Nemůžeš ho koupit, pronajmout si ani půjčit. A je to vlastně to nejcennější, co máš. Když nemáš čas, nemáš nic. na druhém místě je zdraví. Pak to ostatní. Ale mám já vůbec čas, abych formuloval tuto svoji odpověď přesně na padesát slov?

Věra Ježková 21.3.2020 15:47

Děkuji vám. Je mi jasné, že ti, kteří píší, že mají víc času, mají na mysli volný čas. Ale i tak mi to vadilo. Ani toho nemám víc. Určitě mi teď ale čas neplyne rychleji. Jak pravil Shakespeare: „Čas ubíhá různě – podle toho, s kým.“ A já ho trávím jen sama se sebou.

Jana Šenbergerová 21.3.2020 14:05

I když mám času pořád stejně, ubíhá mi různě. Říká se tomu relativita. Do vypuknutí současného šílenství mi bylo moc dobře doma. Od vyhlášení nouzového stavu mám ze všeho nejvíc chuť vyrazit do přírody a trávit tam co nejvíc času. A zatím sedím doma, šiju roušky, vařím a občas čtu. :-)

Anna Potůčková 21.3.2020 13:59

Času mám stále stejně, jen se trochu změnila jeho organizace. Méně se jezdí do města, více se kouká na TV, odpočívá, nebo případně pobývá na zahradě, když tomu přeje počasí.

Alena Tollarová 21.3.2020 13:41

Více času v těchto dnech rozhodně nemám. A neskutečně se vleče oproti okleštěné přítomnosti, kterou právě žijeme. A neskutečně rychle utíká oproti tomu, co mám v plánu a já mám přistřihnutá křídla.

Jan Zelenka 21.3.2020 13:38

Všichni chceme ještě něco pěkného a důležitého stihnout. Vykašleme se na čas. Možná tu třeba za týden už nebudu, ale pořád věřím, že si mi povede ještě něco pěkného napsat, a něco ještě vydat. Absence víry vede k úpadku a depresi.

Dana Puchalská 21.3.2020 11:17

Udělala jsi mi radost nejen článkem, ale také fotografií. Myslím, že mi čas nepřibyl a ani neubyl. Jen mi vadí, že nemůžeme nikam tam, kam jsme chtěli jít nebo jet. A určitě se doma nenudíme.

Jan Zelenka 21.3.2020 11:14

Čas je pojem relativní a každý ho vnímá jinak. Je ale zajímavé, že čím jsem starší, ubíhá rychleji a rychleji. Že by to byl pouze můj dojem? Ten prevít se nechce alespoň na chvíli zastavit. Věrko, otevřela jsi pěkné téma.

Jitka Hašková 21.3.2020 11:10

Věro, jsem na tom také tak, času mám stejně. Využívám ho tak, jak je mi příjemné. Díky za článek.

Zuzana Pivcová 21.3.2020 10:56

Pamatuji si, že v dětství jsem slýchala písničku, kde bylo...čas, ten nezná slitování ale ani s jedním z nás, čas je proto, dámy, páni, aby se tu nepropás´.... Využít smysluplně čas lze v této době i něčím, co mnohým může připadat na hlavu, totiž zdánlivým "nicneděláním", vedoucím k navázání bližšího kontaktu sama se sebou. Je to taková malá prověrka, jak dalece se mohu na sebe spolehnout. Díky, Věrko.