Březnové sluníčko nás vylákalo na výlet. Vyrazili jsme tentokrát autem do obce Želízy. Odtud jsme se vydali po žluté značce převážně borovým lesem s občasnou skupinkou bříz. Po chvíli jsme došli k našemu prvnímu zastavení - pískovcové skále se čtyřmi vytesanými tvářemi a již velmi zerodovanou postavou ženy s harfou. Místu se říká Harfenice a autorem plastik je Václav Levý (1820-1870).

(Reliéf Harfenice jsem ve formuláři Do stovky označila jako start z důvodu své nesoustředěnosti. Zapomněla jsem totiž vyfotit výchozí místo...)

Život Václava Levého ovlivnil pobyt v blízkém Liběchově, kde zpočátku působil jako kuchař. Majitel zdejšího panství a mecenáš umění Antonín Veith, mu umožnil studium sochařství. Jako uznávaný sochař pak Levý působil v Římě i v Čechách. Byl učitelem Josefa Václava Myslbeka.  V lesích kolem Liběchova a Želíz vytvořil tento umělec ve volných chvílích několik pískovcových reliéfů.

Asi po půl kilometru jsme došli k další Levého plastice. Po skále se zde plazí velký kamenný had. Pokračovali jsme pak stále po žluté značce k tzv. Hraběcí kapli. Tato kaple připomíná neblahou událost. V roce 1720 zde sloužící ze zámku ve Snědovicích zavraždili svého krutého pána, hraběte Johanna Wratislava Claryho. Kapličku nechala zbudovat Claryho dcera Marie Eleonora.

Žlutá značka směřuje dále ke Štětí. My ale došli jen k bývalé poutní kapli Panny Marie. Tady jsme se otočili a vyrazili zpátky stejnou cestou. Pouze jsme si ji zpestřili odbočkou k zajímavému skalnímu útvaru Sedm chlebů a jeskyni Mordloch, která prý připomíná loupežníky z dob třicetileté války.

Pak už nás žlutá značka dovedla zpět do Želíz, kde náš výlet skončil.

V blízkém okolí je možno navštívit ještě další Levého díla - např. obrovské Čertovy hlavy, které se tyčí ve stráni nad želízskými domky, nebo jeskyni Klácelku s plastikami v jejím okolí. Možná se tam dostaneme někdy příště.