Jitko, tahle je nádherná, skvělá, inspirující.
Nadějemi se nezabývám, vesmír je velkorysý. Jenom teď raděj vnímám. Je v něm, co jednou bude, i to, co bylo kdysi.
Naděje v toku dní jen jako pírko váží, i když se nesplní, tak stejně nepřekáží, naděje - co dál říct, je jako věčná řeka, i když my chceme víc, tak ona vedle čeká. Díky, Jituš, zkusím sčítat naděje, asi to nebude vysoké číslo. :-D
Dalibor Polanský
