A když vyjdu s lopatou před dům, tak se zase opojně dívám ztichlou ulicí na všechny světové strany a nemám snad ani sílu se hned pohnout...

Odhazování sněhu mne téměř neunaví, spíš při té bílé nádheře vstřebávám přímo její čistou energii.

Nedokázala jsem odolat bílé nádheře a vzala si na ranní nedělní cestu i fotoaparát a pak i na včerejší cestu do Kauflandu. Dcera mi později říkala, že se byla s manželem večer naším městem projít a na jednom zasněženém travnatém svahu viděli oba bobovat děti, které si šťastně, vesele, skutečně až velmi jásavě a radostně užívaly tuto první letošní bílou nadílku.

Ono v dnešní době už u nás tak jako asi i jinde ani moc děti nejsou vidět venku - jsou víc u svých počítačových a jiných her a je to určitě pro ně moc veliká škoda. Takže v neděli si přece jen mnozí té sněhové nadílky užili a jinak mají u nás děti i dospělí zimní stadion, který všichni hodně využívají.

Ovšem včera odpoledne už nám sněhu dost ubylo a tak Vám všem alespoň nabízím trochu té první ranní nádhery...