Historie jednoho z plzeňských spolkových domů sahá do  konce 19.století, kdy se začaly v Plzni vytvářet první dělnické spolky. Tak vznikla myšlenka na vytvoření vlastního zázemí, které by splňovalo nároky na spolkový život. V roce 1885 byl založen "Spolek pro zbudování domu pro české dělníky" - Název "Peklo" vznikl pravděpodobně tak, že z výše položené lokality nebyly vidět usedlosti při řece Mži, ale pouze z nich stoupající dým. Kouřilo se tedy jakoby ze země - tedy přímo z pekla.

Celý objekt "Peklo" tvoří Fišerova vila z roku 1886, kterou si nechal postavit  plzeňský generálmajor Soukup. Než však byla stavba dokončena, generál se v probíhajících císařských manévrách tak blamoval, že byl zproštěn služby a z Plzně se odstěhoval. E.Fišer ji pak dostavěl. Je zajímavé, že ve vile nikdy nebyla zhotovená žádná koupelna. Původní Fišerova vila je novorenesanční budova nejblíže k mostu generála Pattona, kterou většina Plzeňanů považuje za původní Peklo. K této budově bylo na východní straně přistavěno schodiště vedoucí do zahrady u Mže. Vedle vily byl pak postaven  v roce 1894 "Dělnický dům", aby se stal tzv. dělnickým domem a střediskem všech činností západočeské sociální demokracie. Jako se říkalo v letech sedmdesátých sociálním demokratům "petrolejníci", tak v letech devadesátých se jim v Plzni začalo říkat  "pekelníci". Dělnictvo bylo na tento titul hrdé, znamenalo to příslušnost ke straně, která v Plzni stála v čele boje za práva lidu dělného. 

Velkou změnu pro celý areál Pekla znamenala výstavba pobřežní silnice podél Mže, která zabrala jeho zahradu. V současné době průčelí směrem k řece není příliš lákavé, je neudržované.  Dnes již není v provozu z celého památkově chráněného areálu ani malé Muzeum generála Pattona.

"Peklo" v průběhu let měnilo své majitele. Po sociálních demokratech přešlo do rukou ROH, kdy se jmenovalo Dům odborů. Od roku 1987 ho spravovala armáda. Z budovy byl Posádkový dům a teprve od roku 2003 je v majetku města Plzně. Radnice dlouhodobě plánovala rekonstrukci, kterou ale politici dodnes odkládají. Vloni v srpnu byl veškerý provoz uzavřen z důvodu havarijního stavu celého areálu. A to i přesto, že Plzeň má velký nedostatek prostor pro pořádání plesů, koncertů či jiné zábavy. Bývalý kinosál měl kapacitu cca 700 míst a pro dobrou akustiku byl využíván k poslechu koncertů vážné hudby. 

Typické pro Fišerovu vilu jsou čtyři věžičky, umístěné na střeše budovy. Vila ale nikdy nebyla součástí areálu Peklo. V roce 1937 byla prodána Svazu kovodělníků v Praze a po roce 1948 přešla do vlastnictví Krajské odborové rady a v současné době od roku 2013 je v majetku mé rodiny. Budova prošla velkou rekonstrukcí z vnějšku, ale hlavně vnitřní prostory byly rekonstruovány do původní podoby z důvodu, že objekt je památkově chráněn. Od roku 1990 měla naše firma v budově pronajmuto několik kanceláří. V současné době celá budova slouží k administrativním účelům.

V příštím článku Vás seznámím s historií dalšího spolkového domu NEBE, který patřil škodovákům.

V článku jsou použity dobové fotografie z Archivu města Plzně.

Informace z historie byly čerpány z knihy Příběhy plzeňských domů - autorů Anna Hostičková a spol. a Dějin dělnického spolkového domu "Peklo" v Plzni - autor Luděk Pik 

Barevná fota ze současnosti - vlastní