Dcero, jsi kapkou krve mého těla,

kdy jedno srdce bilo dvěma údery.

Zvolni svůj překotný běh v proudu času.

Zastav se a naslouchej své duši,

zda chce bouřlivé Tvé prožitky,

jež jsou nástrahami

dnešních dní našeho světa.

 


Zastav se a vnímej,

s láskou v srdci.

Pak jdi, cestou s očima dokořán.

Ale ani Já Ti nemůžu říci,

ač slova se mi ze rtů derou,

máš-li svůj zrak

k hvězdnému nebi pozvednout,

nebo se držet pevné zemi.

Či v úrovni svého těla,

máš hledat cestu svou.

 


Mé srdce, které bilo

v době Tvého zrodu

se srdcem Tvým,

přálo by si mít pár křídel andělů,

a nad Tebou je v ochraně rozestřít.

 


Však je to jen má tužba,

mého citu chtění.

Jsi a stále budeš

mojí milovanou dcerou.

Vyrostla jsi,

už nejsi malým dítětem,

ale zralou ženou.

 


A tak má láska matky si jen přeje,

ať v radosti prožíváš život svůj.

a do šťastných okamžiků,

všeobjímající lásky pluj.

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
6 komentářů
Jarmila Nedvídková
Děkuji všem za milé diskusní příspěvky.
Marie Seitlová
Krásné …..
Soňa Prachfeldová
Krásný mateřský cit , krásná báseň
Květa Chobotová
Vážená Jarmilo, moc se mi Vaše báseň líbí..... s úctou květa
Alena Vávrová
Krásné, dík.
Zuzana Pivcová
V té krásné básni je vše - obava o dceru, ale zároveň i vědomí, že každý si svůj život musí prožít sám. D

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?