Ach, muži, Ty sebejistá pýcho Jangu.

Bez mžiknutí oka dokážeš

setnout hlavu nepříteli.

Však rozechvěje Tě pouhý záblesk slzy

na řasách milované ženy.

 

Holou pěstí skály rozbíjíš,

na bedrech hory přenášíš.

Ale podlamují se Ti kolena

pod tíhou jediného vlasu ženy,

která Tě okouzlila.

 

Jsa oblečen v zbroji,

stojíš před ní bezmocný jak

novorozeně vyšlé z lůna matky.

Nechápající, co se s Tebou děje.

 

Když jak mořské vlny přílivu a odlivu

střídají se Tvé chvíle radosti a smutku,

závisící jen na přítomném okamžiku,

její blízkosti či odloučení.

 

Závidíš ptákům jejich křídla,

vzlétnout chtěl bys k oblakům.

Však nohy Ti vězní zemská tíže,

ta stahuje Tě do hlubin ke drakům.

 

Pak vystřelen do vesmírného

středu Tvého strachu projevit cit,

bytosti jediné, jež zasáhla srdce tvé,

z možnosti beznaděje odmítnutí.

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
2 komentáře
Hana Rypáčková
Hezké a pravdivé...
Zuzana Pivcová
To je zvláštní, něčím mi to připomíná vznešenou renesanční poezii. Ojediněle jsem znala i muže jinové, ale pravda, že ten jang převládá a je i ženami víc oceňován. Díky.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?