Vzpomínání

Tahle země není jenom pro mladý

22.4.2026 Svátek má Evžénie

Íčko bez reklam Přihlášení Registrace

Próza/poezie

Vzpomínání

Datum: 17. 7. 2018

Diskuze: 12

Foto: autorka

Někdy se tiše divím,

kolik už je mi let.

Pohledem, nevím proč, snivým

dívám se kamsi zpět.

Do dětství přísného, bez radosti,

do mládí plného pochybností.

Do časů strachu a bolesti

i vzácných chvilek se štěstím.

Jen málo smíchu a veselí

bylo v těch dobách nesmělých.

Pak s vděkem zrak můj se zastaví

v časech, kdy osud vše napravil.

Kdybych svůj život znovu žila,

vím, co na sobě bych pozměnila.

| Moje poezie

Autor: Věra Ježková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

12 komentářů

Věra Ježková 18.7.2018 07:22

Moc vám děkuji. Za podstatné považuji to, že je třeba změnit sebe. Tím se trochu změní i okolnosti, nebo aspoň postoj k nim. :-)

Zdenka Jírová 18.7.2018 00:26

Velmi pravdivé.

Zuzana Pivcová 17.7.2018 17:22

Ano, je to dost podobné tomu, co jsem zažívala. Nechci sice nic vymazat, ale k některým věcem se nerada vracím. Ale vše byl život. Díky, Věrko, napsala jsi tu zpověď moc hezky.

Elena Valeriánová 17.7.2018 16:40

Sonda do duše a možná nejen té tvé. Osud se pokusil o nápravu, to je dobře.

Věra Ježková 17.7.2018 15:28

Milá děvčata, moc vám děkuju. A člověk to s sebou vláčí celý život. :-)

Blanka Macháčková 17.7.2018 13:20

Nevím co říci. Snad to samé co AT. Ať ti v mysli přetrvávají jen ty vzácné chvilky se štěstím.

Alena Tollarová 17.7.2018 12:57

Věrko, od rána, kdy jsem si Tvé vzpomínání přečetla, ho mám pořád v hlavě. Dětství bez radosti není nejlepším startem do života. Dobře, že teď zažíváš dobré chvíle.