Přátelé,

týden se s týdnem sešel a já se pustila do dalšího dílu o ,,vaření-nevaření,, , jak to nazval někdo ze čtenářů v diskuzi. A protože většina z nás má ráda maso a omáčky, určitě už tušíte, o čem VI.díl asi bude. A bez přílohy by přeci nebylo jídlo kompletní. Tak jsem vybrala i něco málo příloh, které se v těch dobách vařily.

Knedlíky -  bramborové, jaterné, krupicové, kynuté (jako smaženina), kynuté obyčejné, litický knedlík, knedlík s masem uzeným, Pállfy, slaninové.

Pállfy knedlík: 8 housek, nebo dle váhy 32 deka, se nakrájí na velké kostečky a poleje 1/2 ltrem mléka, 20 deka slaniny nakrájené též na kostky dá se dusit, až jest průhledná jak sklo. Nyní se utře 16 deka másla se 6 vejci, která se k němu jedno po druhém dávají, a 2 žloutky. Pak se k tomu dá naznačená houska a slanina, dobře se to promíchá, osolí a vytvoří se z toho velký knedlík, který se dá do ubrousku. Ubrousek se smočí, vymaže máslem, těsto se do něho volně zaváže a dá do slané,vroucí vody 1 1/2 hodiny vařit. Pak se vyndá, poleje horkým máslem a strouhanou houskou a krájí režnou nití. Podává se k pečením, hovězímu masu, dobrý je k černé rybě.

Dobová ilustrace vaření tohoto knedlíku je dole pod článkem.

A pochopitelně jsem neodolala a připojila několik dobových ilustrací jako vždy.

A co takhle pár omáček, co se tenkrát podávaly? - omáčka a la Cumberland, anglická studená, angreštová, z bílých bobů, bramborová se sardelemi, celerová, citronová i se smetanou, jalovcová, remoládová, škeblová, zeleninová polská, zeleninová po holandském způsobu, jalovcová, dušená, šťavnatá ..............Došla jsem k asi k 55 druhům.

Také jsem našla vyobrazení stroje na hnětení těsta, aby to neměly ty hospodyňky tak těžké. Myslím, že dnešní hnětače jsou na stejném principu.

I to úsporné vaření, o kterém se teď tak často mluví, mělo svého předchůdce v dobách I. republiky.

A pro naše hodné redaktory zde předkládám recept, který má ten správný název.  Autorka Anuše Kejřová to uvádí jako rychlou večeři. Tak posuďte sami, dá-li se to za onu půl hodinu stihnout, tak je to v knize napsáno. 

Kotleta redaktorská : Kotlety se naklepají a pomoučí. Zoubkovaným nožem nakrájíme si na nudličky celer a mrkev a vaříme v hrnečku v málo polévce, aby zelenina byla málo potopena, do měkka. Do jiného hrnečku dáme do trochu polévky malý plátek šunky a na nudličky nakrájenou malou okurku a asi 10 kaparů změknouti.(Poměr na 4 kotlety.) Připravené kotlety pak prudce na sádle opékáme, a když jsou již po obou stranách růžové, vkládáme je na jiný rendlík a zalijeme polévkou ze zeleniny a šunky. Potom k nim přidáme štipku papriky a 2 lžíce bílého vína. V půl koflíku kyselé smetany rozkverláme lžíci mouky, nalijeme ji k oněm kotletám a omáčku povaříme, zahustíme. Pak přidáme několik kapek citronové šťávy, kotlety urovnáme na ohřátou mísu a na každou doprostřed dáme kruhovou formičkou vykrojený kousek šunky. Šunku stočíme v květ, do něho dáme ozdobně krájenou mrkvičku jako pestík ke květu, přiložíme okurku, celer, pár kaparů a celou snítku zelené petržílky. Procezenou omáčku trochu pod kotlety nalijeme a ostatní v omáčníku k tomu zvláště podáváme. Kolem kotlet dáme dušenou rýži, kterou v škebličce vpravíme a pak vyklopíme opatrně kolem masa. Posypeme ji zelenou a sekanou petržílkou. Vkusně upravené hodí se i pro hostiny.

Krásné dny a dobrou chuť alespoň při čtení přeji všem.