Druhá část výstavy v podzemí Betlémské kaple, kterou jsem navštívila, byla nazvána Jak se kdysi vařilo a svítilo. K mé velké radosti ale ukazovala víc, než jsem podle názvu čekala. Kromě zařízených kuchyní např. pec připravenou na spaní, kamna, „dymnou jizbu“, o jejíž existenci jsem do té doby neměla ani tušení, půvabné látkové kuchařky, recepty, vrkoč, nástěnné hodiny, svíčky a různá svítidla, trakař s poleny, části vesniček – zeď domku s plotem i s hrníčky, zvoničku, pumpu, a dokonce vodníka. Také kumhár. Víte, co to bylo? Jednoduché otáčivé zařízení, které sloužilo k zavěšení kotlíku nad oheň. Umožňovalo snadno měnit polohu kotlíku nad ohněm. Najdete ho na fotografii číslo 41. Zvu vás tedy na krátkou procházku českou vesničkou z časů našich (pra)prarodičů.