Nejen to, ta noc znamená radost až do příštího roku. Jde totiž o noc jedinečnou, v platném letopočtu poslední, noc silvestrovskou. Ač i u oslav konce roku lze, jako u mnoha ostatních svátků, vystopovat jakýsi církevní historický základ, patří silvestrovská noc k těm nejsvětštějším. A mimořádně bujarým.
Onen církevní původ se vlastně váže jen ke jménu. Silvestr je totiž křestní jméno latinského původu. Církevní stopa je poněkud zvláštní, a ne docela čitelná. 31. prosince 335 zemřel třiatřicátý katolický papež Silvestr I. Spojovat tak hektické slavení s jeho úmrtím asi není ten správný důvod. Když už, mohly by se oslavy vázat k jeho dvacetiletému vládnutí katolické církvi, údajně velmi úspěšnému.
Ať tak či onak, Silvestr je spojen s dlouhou veselou nocí, oslňujícími ohňostroji, půlnočním přípitkem k uvítání nového roku, i ovarem s vejmrdou pro oživení obětí divého slavení. A čočkou, to aby se u vás držely peníze. Čočka je sice spíš už novoročním obyčejem, ale stále patřícím k dlouhé silvestrovské noci.
Než se podíváme na to, kterak probíhají oslavy u nás, nahlédněme do světa, jak si slavící davy užívají tam. Dech vyrážející světelná hra se odehrává na nebi nad chilským Valparaisem. Statisíce lidí sledují ohnivý tanec po celé délce obřeží až k Viña del Mar. De patrně o největší show v Latině.
Severní Amerika je proslulá nekonečnou nocí v New Orleansu. Ohňostroje tam odpalují se střech domů, diváci je sledují z palub „tweinovských“ parolodí. Když celá paráda skončí, davy se přesouvají do barů, které pro onu noc nastavují nekonečnou zavíračku. Domů se jde až za bílého dne. Prvního v novém roce.
Světový primát v počtu odpálených rachejtlí drží Dubaj. Tam pře pár lety vyletělo k nebi bezmála pět set tisíc rachejtlí, petard a světlic. Jak je to tedy se silvestrovskými oslavami u nás? Našinci se dělí na dvě základní skupiny. Jedni tráví svátek v pohodě domova u televizního programu nad stále většími zásobami jídla. Ty ponechme jejich osudu, když po přípitku vypnou bednu a se slovy „…Ty se zase vycajchnovali!“, dorazí poslední chlebíček, a odcházejí na lože.
Druhá skupina stále početnější, tráví oslavy mimo domov. V chatách či na chalupách, stále častěji však v restauracích, na horách, v lázních. Tam vyrážejí na více dní, v rámci nabídky využívají i ozdravných či sportovních možností.
Nejlákavější a prioritní je však z celé nabídky u těch i těch oslava silvestrovské noci. V jejím rámci potom v neposlední řadě jídlo a pití.
Český návštěvník restaurací přitom bývá tradicionalista. Kde se mu zalíbí, tam se rád vrací. A ať si přitom vybírá poslední večeři roku z à la carte lístku, nebo loví své nejoblíbenější lahůdky z bufetové nabídky, téměř vždy nad ránem hudrá: „…program dobrej, mámo, viď?
Ale to jídlo! Příště už fakt vyrazíme jinam, to si piš!“ Zhusta však na to nedojde.
Milan Ballík pro portál i60
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
-
Kvíz i60 - 10. týden
Dne 1. března 1955 byla vyhlášena nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Český…
- Foto dne
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %