Ve vsi hudba hraje,

                               všechno tancuje,

                                                           veselí se, skáče,

ale její srdce

                      pod tou tíhou hořce

                                                        jak pod kamenem pláče…

U bílé břízky stála,

                               do dálky hleděla:

                                                          kde je můj milý?

- Možná někde v dálce

                                     jeho rty se sladce

                                                                   s jinými spojily…

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Jana Šenbergerová
Ty rozlítané sloky svou klesavou tendencí paradoxně zvyšují tragičnost chvíle. Pěkně jste to sepsal.
Libor Farský
Líbí ...
Oldřich Čepelka
No já to teda myslel tragicky...
Blanka Macháčková
Krásné (takové srozumitelně a mile archaické). Současní mladí zamilovaní by to asi vyjádřili jinak (poněkud moderně a pro mě nemile, protože bych tomu nerozuměla).