Díkuvzdání

Tahle země není jenom pro mladý

17.4.2026 Svátek má Rudolf

Íčko bez reklam Přihlášení Registrace

Próza/poezie

Díkuvzdání

Datum: 31. 8. 2017

Diskuze: 6

Foto: autor

Když slunce tančí

na řasách slunečnic,

už pod kůží polí

slábne tep léta

a vlaštovky v mapách hledají

cestu na konec

světa.

Kdosi ještě zkouší milovat se

na strništi,

snad vítr nebo podzim ze střechy.

Ranní mlhy hasí oheň

a brzy budou v kapsách

pukat ořechy.

A člověku nezbývá

než to mít rád,

bez smutku a bez hranic.

Tu chuť zralosti, vína

a díkůvzdání,

když slunce tančí

na řasách slunečnic.

| Moje poezie

Počet přečtení: 26

Autor: Lubomír Müller

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

6 komentářů

Lubomír Müller 1.9.2017 07:19

Děkuji vám za komentáře. Konkrétně odpovím teď Marcele - máte pravdu, tuto báseň nezhudebním. Ale ne proto, že by nešla zhudebnit. Jakýkoliv text lze zhudebnit, i tento můj komentář by šel, i ten Váš a ostatních. Ale kdo by to poslouchal, že .... Navíc mám v šuplíku už nejméně deset textů (básní) Zuzany, které mne zaujaly a zní hudbou. Čekají na "příkaz shůry"...

Květa Chobotová 31.8.2017 19:43

O, jak opojné, miluji slunečnice a Vaše verše, s hlubokou úctou květa

Alena Vávrová 31.8.2017 19:42

Jůůů, Lubomíre, to je tak krásné, jako ty slunečnice a jako babí léto, co mám ráda...díky.

Marcela Pivcová 31.8.2017 16:55

Pročítám si Vaše verše, vracím se k nim, přinášejí poezii budoucího podzimu - přemýšlím: jsou nevšední, avšak tentokrát asi zústanou nezhudebněny - nebo se mýlím?

Zuzana Pivcová 31.8.2017 15:05

Slunečnice, krasavice, tohle léto nikdy více, na strništi vítr sviští, slibuje nám léta příští. milování v slunci doby, bez hranic a do zásoby. A co podzim, co mi poví? Teď jen díky autorovi.