Cibule
ilustrační foto: pixabay.com

V 17. století psali rytíři i básníci tzv. galantní poezii. Byla lechtivá, lehce prostopášná a já ji považuji za prostředek intimnějšího dvoření. Tak v duchu galantní poezie – o pár století později – přispívám básničkou Cibule.

 

Cibule je někdy hloupá.

někdy se i sama loupá,

přitočí se polehýnku,

ať se kouknu pod sukýnku!

 

Rád ji držím, z její vůně

tělo mé i duše stůně.

Svlíkám ji a ona hloubá,

jestli se mi oči úží,

jestli nejsem jenom trouba.

- Svlíknu ji na holou kůži!

 

Cibule – a sama pláče,

když mi do náruče skáče!

Stisknu ji, ať nevyskočí

z rukou mých. Jen ať se stočí

do vlhkého uzlíčku.

 

Cibule už hupky hupky

spěchá – ty můj mazlíčku!

Jak rád odlupuju slupky!  

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
7 komentářů
Jan Zelenka
Trochu pozdní reakce, Oldo, ale přece. krásně jsi to napsal. je to jedna velká a pěkná metafora.
Libuše Křapová
Lidmilko, a některá je tak necudná, že nad ní brečím :-) Ale báseň je vtipná
Lidmila Nejedlá
To je hezké...některá cibule je cudná a nechce se sukýnky vzdát.
Blanka Macháčková
Poetické. Jste úžasný. Mě při pohledu na cibuli napadne jen - guláš.
Věra Ježková
Hezké, úsměvné. Pobavil jste mne.
Zuzana Pivcová
Mně se to líbí a nepovažuji to za nijak košilaté, nýbrž za novodobou galantní poezii.
Hana Rypáčková
Trochu jsem se zalekla, na oslavě čtyřicetin se ozval vtip:" Jaký je rozdíl mezi ženou ve čtyřiceti a cibulí?" Vyslovil to sice blb, ale nezapomenu to. Báseň je krásná a vypudí mi ten hloupý vtip, kdykoli budu loupat cibuli a nebo navzdory věku se svlékat. Díky za ní.