Nebe z nebes
ilustrační foto: pixabay.com

Po  hlučné a přelidněné Praze jsem vydal vyhledat klid na mém venkovském letním sídle. Marně…

Náves už je tu teď liduprázdná, ani psi, ani zvířata po ní nepobíhají.
Obilný kombajn duněl kolem mého sídla dnem i nocí.

Najednou se shora ozývalo přerušované hluboké dunění. Vyběhl jsem ven a očekával konec světa. Byl už podvečer. I vesničanky s dětmi vyběhly na náves.  Netušil jsem, kolik tu teď vlastně bydlí lidí.

V ten okamžik jsem měl před domkem v trávě nafouklý domácí jogurt. Ten také a náhle hlasitě vybuchl. To jsem se hrůzou už doslova třásl.
Na náves vesnice totiž právě dosedal horkovzdušný balón. Vystoupil z jeho koše ryšavý kněz s dlouhým copem, celý v černém. Zatímco spoluvěřící z balónu vymačkávali horký vzduch, on zapálil vartu a začal náboženský rituál. Obyvatelé se rozešli domů, k zábavnějšímu TV programu.

Dosti vynervovaný jsem se rozhodl uklidnit se v Praze. Když jsem do ní dorazil, dozvěděl jsem se ze sdělovacích prostředků, že se dnes v ní střílelo, ale jenom v Opletalově ulici! Ta je blízko mého bydliště. Tak jsem si to vlastně pomohl!

 

                                                      

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
2 komentáře
Alena Tollarová
No tak ty jogurty snad noste kousek dál ...
Jana Šenbergerová
Tentokrát se nechytám ...