Jaro je v rozpuku,

slunce se vesele směje,

příjemně hřeje,

i každou pampelišku rozesměje.

Voda v řece se třpytí

a zpívá píseň o dalekých cestách,

nebi se to vůbec nezdá.

Noční obloha se přece taky

třpytí hvězdnou sítí,

A Bůh všudypřítomný,

nasytí každého,

poutníka na Zemi milého,

novým jarním dechem.

Protože jaro je tak překrásné,

že dech úplně ztrácíme,

Bože, děkuji za ten NOVÝ

JARNÍ NÁDECH!

Je tak opojný!