Teď možná život se mi změní,

večery zdají se teplejšími být,

tvé kroky balzamuje snění

a ústa chtějí něžně políbit.

Listí ať žloutne. V jeho barvách

zjeví se tvář mistra palety.

Co hýbe se v dnešních larvách,

zítra už prudce vyletí.

Jsem tu sám se svým horkým štěstím,

sám si ho zalévám, velebím a pěstím,

je mi vším, vnořením vskutku,

vsáknutím do nitra bytosti mé…

Co chtějí osoby závistivé

na mém sobeckém skutku?