Zabíjíš ve mně lásku
Ilustrační foto: pixabay.com

Zabíjíš ve mně lásku, která znovu a znovu vstává

z mrtvých a prahne po nektaru tvé krve.

Zatracuješ mne v hodině tvé otrávené

pravdy silnějšího. 

Má stokrát pobodaná víra, vláčená bahnem

tvého druhého JÁ, už nemá sílu bojovat.

Vzpomínky, vteřiny splynutí, fantazie nocí.

Strach z osamění, jak ztráta paměti.

Ne.

Nedokážu žít ani bez tebe, ani s tím zrcadlením,

které mi nabízíš v hodině mého smíření.

 

  ilustrační foto: pixabay.com

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Zuzana Pivcová
Člověk cítí, jak sám sebe ničí, a přesto z toho bludného kruhu nedokáže uniknout. Kdysi to i u mě tak bylo. Naštěstí kdysi.
Jana Šenbergerová
Hezky jste to napsala a já jsem moc ráda, že mám všechny drásavé "laskavosti" za sebou.
Alena Várošová
Pěkná,ale těžká báseň jak napsala paní Jarmila.
Jarmila Peerová
Těžká báseň,působí nejdříve depresivně,ale přechází ve smutek a obnažení se až na dřeň...a přesto se mi líbí,nacházím tam něco,co jsem kdysi také prožila...díky

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?