Jiřino, proč bych se měla urazit? Určitě nemám důvod. Jen jsi zřejmě přehlédla mou téměř okamžitou omluvu...tak se podívej...:)) Ahoj! Snažím se nenechávat nikde resty a vše nechávat čisté.

Děkuji všem, komu se příběh ztraceného a nalezeného prstýnku líbí i nelíbí. Aleno, Vando, proč bych se měla urazit? Nejednou jsem přece sama vyzývala k tomu, abyste mi klidně napsali, co a proč se Vám na mých výtvorech nelíbí. Vždyť jsem nikdy nic nepsala, až tady, na íčku, takže vítám každou odezvu. Věřte, že to není kvůli vašim komentářům - stejně jsem to sem chtěla napsat. Toto je můj poslední příběh na padesát slov.

Vypadá to,že se po Vandě opičím,ale Sekáčové blues mne vůbec nezaujalo,myslím to upřímně..Máte na víc i s Vašimi nádhernými fotografiemi.

Aleno, vím že jsi normální a tak se neurazíš, nezanevřeš na mne a nepřestaneš komentovat moje články...:)) když Ti napíši, že jiné kousky míváš lepší, ne sekáčové. Toť jenom můj názor. Ahoj a hezký večer.

Ali,a ještě chci pochválit Tvé Lenivé Labe,stále jsem nepřišla na to,kde se fotky hodnotí.pa mm

Pěkný minipříběh,Ali.Má svou poezii i jiskru.mm

do se káče chodím ráda . Vnučky chodí stále v levném značkovém oblečení ze sekáče .

Pěkné, vtipné a výstižné....netuším, zda já bych se někdy vešla s něčím do 50 slov :-)

Do sekáčů chodím ráda, ale neumím najít, co by mě vzalo za srdce. Takhle úsporný příběh bych tedy nevymyslela. *****

I když mě nebaví chodit do sekáčů, pár pěkných kousků jsem tam už také vyhrabala, i pěkný frmol jsem tam zažila, když došlo nové zboží. :-)