Mé vyznání milované Praze
Ilustrační foto: Miluše Převrátilová

Mám ráda Prahu, mám ráda Vyšehrad, Hradčany, Staré Město, Malou Stranu, Troju. Miluji procházky na nábřeží Vltavy, krmím ráda labutě jak s vnoučaty, tak ve dvou, ale i sama. Je to mé vyznání stověžaté matičce Praze.

Nedávno jsem se loučila s turisty Čechoaustralany, kteří už sem nepřiletí, jsou ve věku, kdy už je dlouhý let zmáhá a své rodiny založili tam u protinožců. Na druhé straně zeměkoule. Prahu si oblíbili, pro její krásu, pro její věže, pro její mosty, a věřte nebo ne, odjížděli se slzami v očích. Byli kdysi vytlačeni ze svých rodných hnízd a chtěli svým dětem v tehdejší době umožnit lepší domov a lépe žít. Je třeba se dívat na tyto lidi beze zloby, protože mnozí z nich dokázali venku, co jsou české ručičky, a neměli to jednoduché.

Jsem šťastná, že zde mohu žít a ráda se vždy sem domů vracím. Odjakživa jsem měla touhu cestovat, už jako malá jsem ráda vyrážela s babičkou a dědou po celé vlasti, abych poznala hrady a zámky a různá zákoutí, která mi mí prarodiče a rodiče umožnili vidět. Z čehož je patrno, že ten, kdo necestuje, sám sobě škodí. Cestování je poznávání všeho nového.

Šli jsme kus pěšky podél řeky Vltavy, míjeli jsme ty nádherné mosty, které všichni tolik obdivují. Máme krásné město Prahu a já se vyznávám z lásky k ní!

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Miroslav Štorch
V Praze pod Vyšehradem jsem se narodil a žil jsem tam 33 let, než jsem se přiženil jinam. Proto se tam vždy rád vracím, a také pozoruji různé změny v architektuře města. Mrakodrapy na Pankráci a nyní Žižkovská věž, která je vyšší než nyní ta menší Petřínská z roku 1891. Hezké vyznání krásnému městu. Když se nad tím zamýšlím, tak čeští imigranti v Austrálii, USA nebo jinde ve světě na tom byli podobně jako utečenci ze Sýrie, ale nebylo jich tolik a nevybírali si tolik mezi zeměmi, kde jim byly ochotné poskytnout nový domov. Mám příbuzného, který byl hlavním inženýrem ve Švýcarsku, ale na důchod se vrátil do Čech, protože se tam i po 30-ti letech cítil jako cizinec. Přitom každý 6-tý občan Švýcarska se narodil jinde - než v této zemi. To je imigrační politika pro obnovu genů. Ale všechno má své meze a záplavy lidí ze Sýrie už nechce Švýcarsko, Německo ani Rakousko.
Dagmar Bartušková
Krásné vyznání, ano, Praha je i má láska.
Květoslava HOUDKOVÁ
Pocházím z Prahy - žila jsem tu do 23 let, pak mne život odvál do různých oblastí. Občas jsem se opět do Prahy vracela, vrátila - zaznamenávala i změny k lepšímu. Nyní "na stará kolena" žiji poblíž Prahy a jsem ráda, že ještě zvládám - za 30 min. MHD - v krásné Praze zase být.
Zuzana Pivcová
Praha si takové hezké vyznání určitě zaslouží. Také jsem měla vždycky radost, když jsem provázela někoho z ciziny, kdo tu byl poprvé v životě a jen s úžasem zíral na všechnu tu krásu. Dokonce i mladí lidé, kteří už pár cizích měst viděli. A podobně jsem zažila i případ, kdy starý pán českého původu opouštěl Prahu s vědomím, že tu byl naposled. Přišlo mi to líto i u Waldemara Matušky, když jeho žena řekla, že už je pro něj další cestování sem příliš náročné.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?