Proč bloudíš po lese,
nad kterým se nebe sklání?
Nevypláčeš celý žal.
Proč neslyšíš tichý
a měkký krok plachých laní,
proč jen bys trávu objímal?
Neboj se černých tůní,
třpytivé zrádné hladiny,
nelekej se větévky,
která ti pod nohou praská.
Ty nevíš proč zmámen jsi
vůní luční květiny?
Bože můj,
vždyť to k tobě přišla láska.